Střítež
Kostel sv. Floriána
Jers Duo
Koncert se koná pod záštitou Římskokatolické farnosti Polná a Michaely Zadinové, starostky obce Střítež.
Vstupné dobrovolné bude věnováno na opravu kostela.
Účinkující
Jaroslav Pelikán – flétna
Jaroslav Novák – kytara
Program
G. Ph. Telemann – Sonáta C dur
F. Benda – Sonáta F dur
W. A. Mozart – Andante C dur
A. Dvořák – Sonatina op. 100 (transkripce Jers-duo z originálu pro housle a klavír)
G. Fauré – Fantaisie op. 79
M. Ravel – Habanera
J. Pelikán – Agua e Vinho – variace na téma brazilského skladatele E. Ghismontiho
J. Novák – Suita (Sváteční slzy, Píseň a Váhavá dívka)
Program
G. Ph. Telemann – Sonáta C dur
F. Benda – Sonáta F dur
W. A. Mozart – Andante C dur
A. Dvořák – Sonatina op. 100 (transkripce Jers-duo z originálu pro housle a klavír)
G. Fauré – Fantaisie op. 79
M. Ravel – Habanera
J. Pelikán – Agua e Vinho – variace na téma brazilského skladatele E. Ghismontiho
J. Novák – Suita (Sváteční slzy, Píseň a Váhavá dívka)
Jaroslav Novák
(1968, Praha) – kytarista, zpěvák, skladatel a pedagog. V dětství studoval hru na violoncello a od 13 let se věnuje hře na kytaru a kompozici. Vystudoval gymnázium J. Keplera a Konzervatoř v Praze, obor kytara a skladba. Studia na konzervatoři zakončil v roce 1995 „Koncertem pro kytaru a rockový orchestr“. V roce 1984 zakládá spolu s flétnistou J. Pelikánem Jers-duo, soubor zaměřený na interpretaci klasické i vlastní tvorby, který v roce 1993 vydává autorské CD Mlčenlivé příběhy a roku 1996 se stává laureátem soutěže Mladá Praha.
Příležitostně se věnuje studiové a koncertní spolupráci nejen s předními českými symfonickými orchestry, ale i skupinami a soubory jiných hudebních žánrů. Od roku 1998 vyučuje na Pražské konzervatoři. Pro kytaru zkomponoval celou řadu skladeb (koncerty, sonáty, suity, etudy), je autorem 70minutové rockové Symphony in E, zhudebňuje moderní českou poezii (cca 250 písní). Příležitostně píše hudbu pro divadlo, TV a film. Od roku 2009 vystupuje s vlastním autorským programem, shrnujícím jak jeho kytarovou, tak písňovou tvorbu.
Jaroslav Pelikán
(1970, Praha) – flétnista, skladatel. Od dětství byl členem Kühnova dětského sboru, kde získal vztah k hudbě. Studoval na Pražské konzervatoři flétnu (prof. J. Riedlbauch) a skladbu (prof. J. Feld). Pokračoval na HAMU – flétnu studoval u prof. F. Čecha a prof. J. Válka, skladbu u prof. V. Riedlbaucha a prof. J. Filase. V letech 1992–1993 působil v Brazílii. Od roku 1996 je prvním flétnistou orchestru Národního divadla.
Jako sólista vystupuje s řadou orchestrů (orchestr ND, PKF, Východočeská filharmonie Pardubice, Talichův komorní orchestr, Severočeská filharmonie Teplice, KSO, Orquestra da Câmara do Pará aj.) a také v zahraničí (Japonsko, Brazílie, Německo, Maďarsko, Francie, Itálie aj.). S kytaristou J. Novákem je členem Jers-dua, s nímž vydal CD Mlčenlivé příběhy. V loňském roce byl pozván jako profesor na mistrovské kurzy pořádané federální univerzitou v Brazílii.
Jako skladatel se věnuje především instrumentální hudbě. Mezi jeho díla patří např. koncerty pro hoboj (provedený mimo jiné v Tokiu za přítomnosti japonské princezny), flétnu, kytaru a fagot (objednaný pro soutěž Pražského jara 2002), dechový kvintet, Stabat Mater, Symfonie B dur, Betlémská mše aj. Pro hobojovou soutěž Pražského jara zkomponoval Sonatinu. V současné době hraje na dřevěnou flétnu značky A. Braun.
Střítež
V dřívějších dobách byla Střítež centrem panství. Když v roce 1346 došlo k dělení rodového majetku pánů z Lípy mezi čtyři bratry, jeden z nich, Jindřich, tehdy získal kromě Humpolce, Rataje také Střítež. Zápis o tomto aktu je první písemnou zprávou o existenci hradu i obce. V roce 1365 již byl majetek v rukou Lichtenburků.
V roce 1425 se Střítež stala cílem ničivého nájezdu jihlavské posádky, při kterém byl poškozen i hrad. Někdy v roce 1436 získali panství Trčkové z Lípy, ale nepřátelství k Jihlavě jim zůstalo. V roce 1536 Jan Trčka z Lípy a na Vlašimi pak prodal Střítež právě Jihlavě. Koupě však nepřinesla městu štěstí.
Za zmínku stojí, že v roce 1612 ve Stříteži vypukl největší známý požár, který zničil celou obec. Město Jihlava tehdy přispělo pohořelým částkou 300 tolarů. Po Bílé hoře získal Střítež jihlavský zbohatlík Jan Haidler z Bukové (1625) a následně Pachtové z Rajova (1683). Za nich byl nedaleko postaven pěkný lovecký zámeček Karlwald. Posledním majitelem se stal v roce 1840 kníže Karel Hohenzollern-Sigmaringen, který panství držel až do roku 1848.
Koncem 19. století tvořili Češi asi pětinu obyvatel. Opomenout nelze v této souvislosti ani odsun zdejších Němců po II. světové válce, který zásadně změnil život i charakter Stříteže.
Za pozornost stojí pozdně barokní kaple sv. Floriána. Najdeme ji uprostřed hřbitova na částečně zalesněném návrší východně nad obcí. Jedná se o centrální plochostropou stavbu krytou osmibokou bání s lucernou. Kromě barokní sochy sv. Floriána na hlavním oltáři je ostatní mobiliář pseudoslohový z 19. století.