- akce již proběhla.
Semily
SBOROVÝ KONCERT JIŘÍ STREJC 90'
Koncert k nedožitým 90. narozeninám skladatele Jiřího Strejce.
Neděle 12.června v 19 hodin
Kostel sv. Petra a Pavla
Účinkují
PĚVECKÝ SBOR ANTONÍN DVOŘÁK
BOHUSLAV LÉDL – sbormistr
CANTORES CANTANT, Kolín
JAKUB HRUBÝ – sbormistr
VÁCLAV UHLÍŘ – varhany
VSTUPNÉ 150 Kč
Program
Jiří Strejc (1932–2010) – Ecce sacerdos magnus
Johann Sebastian Bach (1685–1750) – Fantazie gmoll (BWV 542) Jesu bleibet meine Freude
Tomaso Albinoni (1671–1751) – Adagio g moll
Antonín Dvořák (1841–1904) – Biblické písně v úpravě pro sbor a varhany od Jiřího Strejce (výběr)
Jiří Strejc (1932–2010) – Missa Lux et origo
Jiří Strejc (1932–2010) – Sonata I. (Preludium, Aria, Toccata rumba)
Jiří Strejc (1932–2010) Vystudoval Pražskou konzervatoř (1948–1953) obor hra na varhany ve třídě prof. M. Kampelsheimera a kompozici u prof. O. A. Tichého. V letech 1942–1953 byl varhaníkem chrámu Panny Marie Královny Míru v Praze – Lhotce. Od roku 1957 do června 2001 působil jako ředitel kůru v katedrále sv. Ducha v Hradci Králové. Těžiště Strejcovy bohaté a osobité tvorby zaujímá poměrně rozsáhlá tvorba pro varhany a pochopitelně liturgická hudba. Svědectvím autorova skladatelského citu je skutečnost, že při vysoké umělecké úrovni jsou skladby pro běžné chrámové sbory interpretačně dostupné.
Sbor Cantores Cantant založil v srpnu 2013, jako smíšený pěvecký sbor ZUŠ Fr. Kmocha v Kolíně, Petr Hlavatý. Sbor je složen do značné míry z minulých i současných žáků pěveckého oddělení ZUŠ. Sbor začal veřejně účinkovat velmi brzy po svém založení. Už po čtyřech měsících nácviku vystoupil na svém prvním koncertu a během dalších dvou měsíců absolvoval další dva koncerty. Sbor je z většiny hlasově složen z jeho žáků, což zaručuje pestrou barevnost hlasových skupin, možnost dynamiky a čistotu intonace. Podstatou je chuť všech členů v prezentaci krásné opomíjené klasické sborové tvorby. Sbor spolupracuje s předními umělci a pěvci významných českých a zahraničních operních scén.
Václav Uhlíř (*1954) je významný český varhaník, organolog a hudební pedagog. Během studia na HAMU se úspěšně zúčastnil několika mezinárodních varhanních soutěží. Od roku 1970 působí na kůru kostela Panny Marie v Hradci Králové jako varhaník a sbormistr. V letech 1983–2019 působil pedagogicky na pardubické konzervatoři. Od roku 1990 zastává funkci na Biskupství v Hradci Králové funkci diecézního organologa. Od roku 1993 je uměleckým vedoucím hudebního souboru krematoria v Pardubicích. Soustavně se věnuje koncertní činnosti a spolupracuje s různými orchestry, sbory a sólisty.
Z jeho četných nahrávek pro Český rozhlas stojí za zmínku zvláště cyklus nahrávek českých historických varhan. Václav Uhlíř se také podílí na organizaci významných kulturních událostí, jako je varhanní festival Vzkříšené varhany nebo Orlicko-kladský varhanní festival.
Za dlouholetou službu církvi a zejména péči o varhany v diecézi byl na návrh biskupa Mons. Dominika Duky v roce 2008 oceněn papežem Benediktem XVI. Vyznamenáním Pro Ecclesia et Pontifice.
Semily
Město Semily s přibližně 8 300 obyvateli se rozkládá v Libereckém kraji na severovýchodě Čech. Leží v podhůří západních Krkonoš při soutoku Jizery a Olešky. Semilská kotlina je ze všech stran obklopena vrchy, z nichž nejblíže městu dominuje Varta a severovýchodním směrem poutá pozornost táhlý vrch Strážník.
V minulých staletích prošly Semily obdobím rozvoje zemědělství, obchodu, řemesel, drobné výroby a posléze průmyslu využívajícího sílu řeky. Především tu byly mlýny, výroba příze a plátna a tisk látek, od roku 1515 také pivovar. Postavení železniční tratě Pardubice – Liberec v roce 1858 dalo impuls k postupné přeměně Semil.
Semily na rozhraní atraktivních turistických regionů Český ráj a Krkonoše tvoří přirozené centrum Horního Pojizeří. Nedaleko Semil jsou horské hřebeny a turistická střediska Krkonoš a Jizerských hor, hrady, zámky a skalní města Českého ráje.
V blízkosti města je unikátní kaňon řeky Jizery s Riegrovou a Kamenického stezkou a Bozkovské dolomitové jeskyně. Z rozhledny na vrcholu Kozákova je za příznivého počasí vidět až čtvrtina Čech.
Milovníci turistiky, cykloturistiky, horolezectví, paraglidingu, kanoistiky, speleologie, ale i golfu a lyžování si zde najdou svá místa, na která se budou rádi vracet. Kdo chce zažít trochu adrenalinu, jistě navštíví Via Ferratu Vodní bránu, která nabízí tři trasy s různými obtížnostmi.
Další informace o regionu, jeho zajímavostech a službách naleznete v členění našich webových stránek, sekci turista, rovněž Vám je rádi poskytneme v turistickém informačním centru v Semilech.
Kostel sv. Petra a Pavla
Dominantou města je jednoznačně novorománský kostel sv. Petra a Pavla z roku 1911. Na jeho místě stával původně kostel dřevěný z roku 1352, který byl nahrazen kostelem kamenným. Byl dokončen podle plánů architekta B. Štěrby z Karlína. Oltáře a křížovou cestu zhotovil řezbářský ateliér rodiny Bušků na Sychrově. K nejcennějším prvkům výzdoby patří typanony nad vchody od sochaře J. Čapka a figurální vitráže z brněnské dílny B. Škardy, které věnovali přední semilští měšťané. Varhany vytvořil J. Kobrle. Od roku 2013 je v kostele obraz Božího milosrdenství od J. Lenerta ze Svatého Kopečku. V blízkosti kostela najdeme několik zajímavých soch. Ne všechny zde mají své původní místo. Například socha sv. Václava, kterou F. L. Rieger nechal zhotovit jako památku na svého otce, stávala na dnešním Riegrově náměstí. Původní památkou na starý kostel jsou sochy sv. Petra a Pavla v nadživotní velikosti z roku 1702, které jsou umístěné hned u vchodu. Vedle kostela nalezneme sochu sv. Anny.
Kostel sv. Petra a Pavla bývá otevřen každoročně veřejnosti o Noci kostelů, kde se konají prohlídky kostela s průvodcem, výstavy obrazů a soch, koncerty, návštěvy semilských zvonů. Rovněž je možné bezplatně vystoupat na věž a pokochat se pohledem na město.