- akce již proběhla.
Praha – Pražský hrad
DŘEVĚNÝ KRISTUS
Neděle 29. června v 16.30 hodin
Mše svatá při které zazní Dřevěný Kristus J. Hanuše.
Pražský hrad - kaple sv. Kříže
Účinkují
PAVEL ŠVINGR – bas
MARTIN LEVICKÝ – klavír
VSTUP VOLNÝ
Program
J. Hanuš – Dřevěný Kristus, cyklus písní na texty Kamila Bednáře (1912 – 1972)
Pavel Švingr absolvoval pražskou HAMU ve třídě Ivana Kusnjera. Ještě během studia na HAMU a v rámci operního studia Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni (Schlosstheater Schönbrunn) ztvárnil Bartola (Figarova svatba). Zúčastnil se řady domácích i mezinárodních soutěží, na nichž získal mnohá ocenění včetně 1. ceny v písňové soutěži B. Martinů v Praze, 2. ceny v kategorii Junior muži v Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech (2009) a první ceny v Berlíně na mezinárodní soutěži Kammeroper Schloss Rheinsberg (2011), kde získal roli Vodníka ve Dvořákově Rusalce.
Martin Levický již v dětských letech dosáhl vítězství v národních i mezinárodních klavírních soutěžích. Již jako dvanáctiletý vystoupil s orchestrem pražských filharmoniků pod taktovkou Gaetana Delogu na slavnostním novoročním koncertu ve Španělském sále Pražského hradu. Sólově vystoupil s řadou hudebních těles: orchestr Slovenské fi lharmonie, Filharmonie Brno, Virtuosi di Praga, Solisti di Praga, Bacau filharmonie, Orchestr Plzeňského divadla, Moravská filharmonie Olomouc a další. Účinkoval na festivalu Beethoven Fest v Bonnu, v cyklu koncertů Musikerlebnis Mitteleuropa ve Vídni a v Krakově, v USA v Sewanee, v japonském Kjótó při světovém setkání mladých umělců (2006). Doprovázel též legendu, houslistu Josefa Suka při koncertu na zámku Štiřín. Na pražské akademii múzických umění studoval u prof. Petera Toperczera, po jeho smrti u prof. Borise Krajného. Během studia se účastnil také řady klavírních mistrovských kurzů.
Kaple svatého Kříže
Kaple svatého Kříže na Pražském hradě je pozdně barokní stavba na II. nádvoří Pražského hradu.
Kaple byla postavena v letech 1756 až 1767 pražským stavitelem italského původu Anselmem Martinem Luragem na místě starších budov stavebního úřadu a korunovační kuchyně Karla VI. z roku 1723, později používané jako hlavní strážnice. Autorem projektu byl Nicolo Pacassi, dvorní architekt Marie Terezie, od níž dostal za úkol přestavět Pražský hrad do barokní, více reprezentativní podoby.
Když se roku 1848 císař Ferdinand V. po své abdikaci s manželkou, císařovnou Annou Marií Piou usídlil na Pražském hradě, prošla kaple v letech 1852 až 1856 úpravami ve stylu klasicismu a historismu. Byla upravena její královská oratoř, pořízena dekorativní ornamentální výzdoba z bílého zlaceného štuku, fresky a do výklenků severního průčelí kaple osazeny sochy sv. Petra a Pavla z roku 1854 od Emanuela Maxe. Vílém Kandler pracoval na výmalbě, řezbářských a pozlacovacích pracech včetně dvou pláten v letech 1854–1857.
V letech 1918–1924 provedl další úpravy interiéru architekt Kamil Hilbert, oratoř byla zaslepena. V letech 1960 až 1963 byla kaple upravena na výstavní síň pro umístění Svatovítského pokladu (tzv. Klenotnice), který zde byl instalován v letech 1961–1989. Po roce 1990 sloužila jako informační středisko pro turisty. Od roku 2012 byla v kapli vystavena expozice Svatovítského pokladu.
Interiér je pozdně barokní z let 1764–1765, stěny jsou obloženy bílým šedě žilkovaným mramorem, predela hlavního oltáře je z hnědého sliveneckého mramoru. Nedochovaly se však barokní malby Josefa Hagera. Převažují klasicistní úpravy z let 1850–1856, prováděné na objednávku císaře Ferdinanda V.
Nástropní a nástěnné malby s náměty převážně ze Starého zákona namaloval Vilém Kandler. Celý cyklus navazuje na obraz ozdobného mramorového hlavního oltáře, představujícího ukřižovaného Krista od Františka Xavera Palka.
Na pravé stěně vyniká pořadí lóží (oratoří) ozdobených Kandlerovou prací řezbářskou a pozlacovačskou. V jejich špaletách je vyobrazeno na mědi deset biblických výjevů ze života Kristova.
Královská oratoř (císařská lóže) se nachází naproti hlavnímu oltáři. Vilém Kandler ji vyzdobil řezbou i malbou.