Mašťov

Nejstarší historicky doložená zmínka o Mašťově pochází z první poloviny 12. století, kdy dal kníže Soběslav I. mašťovský újezd jako výsluhu Milhostovi. Jeho syn roku 1191 požádal opata Erkenberta z cisterciáckého kláštera ve Valdsasích o vyslání skupiny mnichů, kteří by v Mašťově založili nový klášter a pomohli kultivovat zdejší kraj. V druhé polovině 13. století byl Mašťov obdobím rozkvětu. Ve 14. století se mašťovské panství rozděluje mezi několik majitelů. Význam Mašťova stále roste, a tak je počátkem 15. století bohatým tržním městečkem, velikostí se řadícím k městům jako byly např. Žatec nebo Louny. Po skončení husitských válek se majitelem panství stává Petr z Vrše. Dalším pánem se stal Vilém z Nečtin, který roku 1444 městečku udělil některá privilegia a do městského znaku přidal svůj erb. Po Bílé hoře nastalo období protireformace, období pronásledování všeho nekatolického a českého. Během Třicetileté války se naše země stala bojištěm, celý kraj byl drancován a pleněn včetně Mašťova. Po roce 1835 byl Mašťov panstvím čistě zemědělským, avšak začíná se rozvíjet i průmyslové podnikání. Rozbíhá se těžba uhlí, rozšiřuje se chov ovcí a s ním i obchod s vlnou, mezi chudšími vrstvami se rozmáhá chov hus. V níže položených místech se pěstují všechny druhy obilí, hrách, čočka, brambory a chmel, zakládají se ovocné sady a zahrady. Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mašťově na Chomutovsku byl založen ve 14. století anásledně několikrát přestavován, naposledy v 18. století. Od roku 1963 je zapsán jako kulturní památka. Kostel svaté Barbory pochází ze čtrnáctého století, má Gotické jádro, ale dochovanou podobu kostel získal vroce 1863, kdy byl novorománsky upraven.