Lázně Bohdaneč

Poklidné město s více než třemi tisíci obyvateli leží 8 km severozápadně od Pardubic. Původně nevýznamná osada Bohdaneč zaznamenala rozmach na přelomu 15. a 16. století, kdy majitel pardubického panství Vilém z Pernštejna vybudoval v okolí rozsáhlou síť rybníků. Další rozkvět města nastal na přelomu 19. a 20. století po založení slatinných lázní bohdanečským rodákem Janem Veselým. Lázeňství, zaměřené na léčbu pohybového ústrojí, i okolní příroda předurčily budoucí rekreační charakter města. Ve městě je možné obdivovat klasickou i moderní architekturu. Zejména pak jedinečné dílo Josefa Gočára. Lázeňský pavilon Gočár, který v roce 2013 oslavil 100. výročí od svého otevření, našel jako jedna z mála staveb kubistického slohu místo v učebnicích architektury. Další architektonické dominanty, původně renesanční budova radnice a barokní kostel sv. Máří Magdalény, se nacházejí na Masarykově náměstí. Nejen těmito, ale i dalšími významnými místy ve městě provede návštěvníky naučná trasa Gočárův okruh. Atmosféru lázní, místa odpočinku a blahodárného klidu dotváří, okolní příroda, lázeňský park i centrum města s fontánami.

Kostel svaté Máří Magdalény

Nalézá se na Masarykově náměstí v centru města a počátkem 18. století ho postavil stavitel František Jedlička podle návrhu architekta Tomáše Haffeneckera.

Barokní jednoloďový kostel vybudoval v první třetině 18. století heřmanoměstecký stavitel František Jedlička podle návrhu pražského architekta Tomáše Haffeneckera. Během velkého požáru města v roce 1772 byla kostelní věž pobořena. Vnitřní výzdoba je barokní, autorem velkého malovaného oltáře je Josef Kramolín. Součástí výzdoby je také vzácný soubor soch od řezbáře Ignáce Rohrbacha z období, kdy byl kostel stavěn. V roce 1924 byl kostel restaurován a vyzdoben malbami akademického malíře Antonína Häuslera z Prahy. V kostele byly do roku 1907 varhany, které jsou jednou třetinou varhan ze zrušeného kostela v Sedlci u Kutné Hory (druhá třetina je v Přelouči a o poslední se neví). Současné varhany byly zakoupeny za darované peníze roku 1907. Věž kostela měla kdysi kromě hodin i malovaný orloj (dílo Abrahama Chrudimského) z roku 1646. Uvnitř věže bije 5 zvonů. Podle pověsti se při slévání velkého zvonu v roce 1603 protlačilo několik jeptišek, aby naházely do formy dukáty. Bylo to prý, aby zvon též zlatem zněl ke cti a slávě Boží. Zajímavostí je, že ve střeše věže je vidět komín od pece ve věžní světnici, kde ještě začátkem 20. století bydlel kostelník Vondráček, jehož všech jedenáct dětí – dcera a deset synů – se narodilo právě zde. Na obraze sv. Floriána umístěného na oltáři je znázorněn požár náměstí v roce 1772 a zachycuje původní podobu radnice, která rovněž vyhořela.