akce již proběhla.

Lázně Bohdaneč

VIVAT MUSICA

Koncert se koná pod záštitou Ing. Bc. Vladimíra Šebka, starosty města Lázně Bohdaneč.

Neděle 7. srpna v 19 hodin

Kostel sv. Máří Magdalény

Účinkují

PAVEL HERZOG – trubka
PETR HOSTINSKÝ – varhany

VSTUP VOLNÝ

Program

M. A. Charpentier – Te Deum

J. N. Lemmens – Fanfare in D Major

P. Baldassare – Sonata in F (1. Allegro, 2. Grave, 3. Presto)

J. S. Bach – Concerto in G (1. Allegro, 2. Grave, 3. Presto)

A. Dvořák – Largo z Novosvětské symfonie (úryvek)

C. Sain Saens – Karneval zvířat (výběr)

L. Boellmann – Modlitba a Toccata z Gotické suity

L. Sluka – Labutí píseň

Pavel Herzog se narodil v roce 1984 v Ústí nad Orlicí. V šesti letech se začal věnovat hře na trubku na ZUŠ v Žamberku u Ladislava Tyrnera. V letech 2000–2006 vystudoval Konzervatoř Pardubice u Mgr. Jiřího Houdka. Za úspěchy můžeme považovat 1. a 3. cenu na Interpretační žesťové soutěži Brno 2003 a 2005 a 1. cenu na Celostátní soutěži konzervatoří 2003 ve hře na trubku. Po úspěšném zakončení konzervatoře absolventským koncertem s Komorní filharmonií Pardubice, studoval v letech 2006-2011 hru na trubku na Akademii múzických umění v Praze u prof. Vladimíra Rejlka a Mgr. Jaroslava Roučka, s nímž se také věnoval historické interpretaci barokních skladeb na barokní trubku – klarinu.

Od roku 2009 je stálým členem symfonického orchestru Filharmonie Hradec Králové.

Od roku 2011 vyučuje hru na trubku na ZUŠ F. A. Šporka v Jaroměři.

Zabývá se nejen hudbou barokní, klasickou, sólovou, komorní či orchestrální, ale také tanečními orchestry a Big bandovými kapelami. Díky svým multižánrovým hudebním schopnostem se v roce 2006 stal trumpetistou populární ska a reggae skupiny STO ZVÍŘAT.

Petr Hostinský své hudební vzdělání zahájil v roce 1987 na Základní umělecké škole v Pardubicích. V roce 1993 byl přijat ke studiu hry na varhany na Konzervatoř Pardubice do třídy MgA. Václava Uhlíře, později ještě ke studiu dirigování do třídy doc. Vlastislava Nováka.

Po absolutoriu pokračoval ve studiu na AMU v Praze, obor varhany, ve třídě prof. Jana Hory. V roce 2005 studia úspěšně ukončil. V roce 2003 absolvoval pětiměsíční stáž na Hochschule für Musik und darstellende Kunst ve Stuttgartu u prof. Ludgera Lohmanna.

Během studia se zúčastnil několika mistrovských kurzů u nás i v zahraničí. Zúčastnil se několika varhanních soutěží (Opava 1994,1996, Schlagel l998, Voříškův Vamberk 1995, 1997 s vítězstvím v kategorii varhanní improvizace, Pražské jaro 1999).

Kostel svaté Máří Magdalény

Nalézá se na Masarykově náměstí v centru města a počátkem 18. století ho postavil stavitel František Jedlička podle návrhu architekta Tomáše Haffeneckera.

Barokní jednoloďový kostel vybudoval v první třetině 18. století heřmanoměstecký stavitel František Jedlička podle návrhu pražského architekta Tomáše Haffeneckera. Během velkého požáru města v roce 1772 byla kostelní věž pobořena. Vnitřní výzdoba je barokní, autorem velkého malovaného oltáře je Josef Kramolín. Součástí výzdoby je také vzácný soubor soch od řezbáře Ignáce Rohrbacha z období, kdy byl kostel stavěn. V roce 1924 byl kostel restaurován a vyzdoben malbami akademického malíře Antonína Häuslera z Prahy. V kostele byly do roku 1907 varhany, které jsou jednou třetinou varhan ze zrušeného kostela v Sedlci u Kutné Hory (druhá třetina je v Přelouči a o poslední se neví). Současné varhany byly zakoupeny za darované peníze roku 1907. Věž kostela měla kdysi kromě hodin i malovaný orloj (dílo Abrahama Chrudimského) z roku 1646. Uvnitř věže bije 5 zvonů. Podle pověsti se při slévání velkého zvonu v roce 1603 protlačilo několik jeptišek, aby naházely do formy dukáty. Bylo to prý, aby zvon též zlatem zněl ke cti a slávě Boží. Zajímavostí je, že ve střeše věže je vidět komín od pece ve věžní světnici, kde ještě začátkem 20. století bydlel kostelník Vondráček, jehož všech jedenáct dětí – dcera a deset synů – se narodilo právě zde. Na obraze sv. Floriána umístěného na oltáři je znázorněn požár náměstí v roce 1772 a zachycuje původní podobu radnice, která rovněž vyhořela.

Lázně Bohdaneč

Poklidné město s více než třemi tisíci obyvateli leží 8 km severozápadně od Pardubic. Původně nevýznamná osada Bohdaneč zaznamenala rozmach na přelomu 15. a 16. století, kdy majitel pardubického panství Vilém z Pernštejna vybudoval v okolí rozsáhlou síť rybníků. Další rozkvět města nastal na přelomu 19. a 20. století po založení slatinných lázní bohdanečským rodákem Janem Veselým. Lázeňství, zaměřené na léčbu pohybového ústrojí, i okolní příroda předurčily budoucí rekreační charakter města. Ve městě je možné obdivovat klasickou i moderní architekturu. Zejména pak jedinečné dílo Josefa Gočára. Lázeňský pavilon Gočár, který v roce 2013 oslavil 100. výročí od svého otevření, našel jako jedna z mála staveb kubistického slohu místo v učebnicích architektury. Další architektonické dominanty, původně renesanční budova radnice a barokní kostel sv. Máří Magdalény, se nacházejí na Masarykově náměstí. Nejen těmito, ale i dalšími významnými místy ve městě provede návštěvníky naučná trasa Gočárův okruh. Atmosféru lázní, místa odpočinku a blahodárného klidu dotváří, okolní příroda, lázeňský park i centrum města s fontánami.