- akce již proběhla.
Lázně Bohdaneč
FLÉTNY V BAROKNÍ HUDBĚ
Koncert se koná pod záštitou Ing. Bc. Vladimíra Šebka, starosty města Lázně Bohdaneč.
Neděle 3. července v 19 hodin
Kostel sv. Máří Magdalény
Účinkují
JIŘÍ STIVÍN – flétny
VÁCLAV UHLÍŘ – varhany
VSTUP VOLNÝ
Program
Ch. Pepusch (1667–1752) – Sonata d moll pro flautino a virginal (Allegro, Largo, Allegro)
B. Loeillet (1688–?) – Sonata a moll pro zobcovou flétnu a virginal (Adagio, Allegro, Adagio, Giga)
J. Stivín (*1942) – Improvizace na téma J. S. Bacha
A. Dvořák (1841–1904) – Preludium B dur, Fuga g moll
C. Ph. E. Bach (1714–1788) – Sonata g moll pro flétnu a virginal (Allegro, Adagio, Allegro)
J. Stivín (*1942) – Proměny času
M. Varga (1947–2017) – Hommage á J. S. Bach
A. Vivaldi (1678–1741) – Koncert C dur pro flautino
a virginal (Allegro, Largo, Allegro molto)
Jiří Stivín (*23. listopadu 1942, Praha) je český jazzový hudebník, multiinstrumentalista a skladatel, původním povoláním filmař (kameraman). Jeho maminkou byla známá česká televizní a filmová herečka epizodních a malých komických rolí, paní Eva Svobodová, jeho sestra Zuzana je bývalá česká herečka, někdejší členka Divadla Na Zábradlí, jeho dcera Zuzana je také herečkou a zpěvačkou, jeho dcera Markéta je flétnistka, syn Jiří hraje na bicí nástroje a druhý syn Adam na baskytaru. Má 7 vnoučat.
Vystudoval kameru na FAMU, ale po absolutoriu se věnoval výhradně hudbě. Jeho hudební projev charakterizuje nespoutanost, improvizace a časté přecházení mezi jednotlivými hudebními styly. Vystupoval v rockové kapele Sputnici, byl členem činoherního souboru Hudebního divadla v Karlíně. Jeho hlavním oborem je však jazz. V šedesátých letech založil soubor Jazz Q. V rámci ročního pobytu v Londýně studoval na Královské hudební akademii.
Od poloviny osmdesátých let působil také pedagogicky na Pražské konzervatoři, kde vyučoval hru na zobcovou flétnu. Na festivalu Jazztage Leverkusen ’86 přišel Stivín s vlastním Workshop Band a další s Günther „Baby“ Sommer, Theo Jörgensmann a Barre Phillips. Věnuje se i tvorbě hudby pro film a divadlo. V roce 1999 založil Centrum pro improvizaci v umění se sídlem ve Všenorech u Prahy, kde pořádá a vede improvizační dílny. Dne 28. 10. 2007 mu prezident ČR Václav Klaus udělil Státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.
Václav Uhlíř (*1954) je významný český varhaník, organolog a hudební pedagog. Během studia na HAMU se úspěšně zúčastnil několika mezinárodních varhanních soutěží. Od roku 1970 působí na kůru kostela Panny Marie v Hradci Králové jako varhaník a sbormistr. V letech 1983–2019 působil pedagogicky na pardubické konzervatoři. Od roku 1990 zastává funkci na Biskupství v Hradci Králové funkci diecézního organologa. Od roku 1993 je uměleckým vedoucím hudebního souboru krematoria v Pardubicích. Soustavně se věnuje koncertní činnosti a spolupracuje s různými orchestry, sbory a sólisty.
Z jeho četných nahrávek pro Český rozhlas stojí za zmínku zvláště cyklus nahrávek českých historických varhan. Václav Uhlíř se také podílí na organizaci významných kulturních událostí, jako je varhanní festival Vzkříšené varhany nebo Orlicko-kladský varhanní festival.
Kostel svaté Máří Magdalény
Nalézá se na Masarykově náměstí v centru města a počátkem 18. století ho postavil stavitel František Jedlička podle návrhu architekta Tomáše Haffeneckera.
Barokní jednoloďový kostel vybudoval v první třetině 18. století heřmanoměstecký stavitel František Jedlička podle návrhu pražského architekta Tomáše Haffeneckera. Během velkého požáru města v roce 1772 byla kostelní věž pobořena. Vnitřní výzdoba je barokní, autorem velkého malovaného oltáře je Josef Kramolín. Součástí výzdoby je také vzácný soubor soch od řezbáře Ignáce Rohrbacha z období, kdy byl kostel stavěn. V roce 1924 byl kostel restaurován a vyzdoben malbami akademického malíře Antonína Häuslera z Prahy. V kostele byly do roku 1907 varhany, které jsou jednou třetinou varhan ze zrušeného kostela v Sedlci u Kutné Hory (druhá třetina je v Přelouči a o poslední se neví). Současné varhany byly zakoupeny za darované peníze roku 1907. Věž kostela měla kdysi kromě hodin i malovaný orloj (dílo Abrahama Chrudimského) z roku 1646. Uvnitř věže bije 5 zvonů. Podle pověsti se při slévání velkého zvonu v roce 1603 protlačilo několik jeptišek, aby naházely do formy dukáty. Bylo to prý, aby zvon též zlatem zněl ke cti a slávě Boží. Zajímavostí je, že ve střeše věže je vidět komín od pece ve věžní světnici, kde ještě začátkem 20. století bydlel kostelník Vondráček, jehož všech jedenáct dětí – dcera a deset synů – se narodilo právě zde. Na obraze sv. Floriána umístěného na oltáři je znázorněn požár náměstí v roce 1772 a zachycuje původní podobu radnice, která rovněž vyhořela.
Lázně Bohdaneč
Poklidné město s více než třemi tisíci obyvateli leží 8 km severozápadně od Pardubic. Původně nevýznamná osada Bohdaneč zaznamenala rozmach na přelomu 15. a 16. století, kdy majitel pardubického panství Vilém z Pernštejna vybudoval v okolí rozsáhlou síť rybníků. Další rozkvět města nastal na přelomu 19. a 20. století po založení slatinných lázní bohdanečským rodákem Janem Veselým. Lázeňství, zaměřené na léčbu pohybového ústrojí, i okolní příroda předurčily budoucí rekreační charakter města. Ve městě je možné obdivovat klasickou i moderní architekturu. Zejména pak jedinečné dílo Josefa Gočára. Lázeňský pavilon Gočár, který v roce 2013 oslavil 100. výročí od svého otevření, našel jako jedna z mála staveb kubistického slohu místo v učebnicích architektury. Další architektonické dominanty, původně renesanční budova radnice a barokní kostel sv. Máří Magdalény, se nacházejí na Masarykově náměstí. Nejen těmito, ale i dalšími významnými místy ve městě provede návštěvníky naučná trasa Gočárův okruh. Atmosféru lázní, místa odpočinku a blahodárného klidu dotváří, okolní příroda, lázeňský park i centrum města s fontánami.