- akce již proběhla.
Český Dub
KRÁSA V PÍSNÍCH A. DVOŘÁKA
Neděle 5. června v 17 hodin
Podještědské muzeum
Účinkují
Program
Antonín Dvořák – Cigánské melodie (Má píseň zas mi láskou zní, Aj, kterak trojhranec můj, A les je tichý kolem kol, Když mne stará matka, Struna naladěna, Široké rukávy, Dejte klec jestřábu)
Antonín Dvořák – V národním tónu, op. 73 (Dobrú noc, má mila, Žalo dievča, žalo trávu, Ach, není, není tu, co by mě těšilo, Ej, mám já koňa faku)
Leoš Janáček – V mlhách
Antonín Dvořák – Moravské dvojzpěvy (A já ti uplynu, Veleť vtáčku, Dyby byla kosa nabróšená, Slavíkovský polečko, Skromná, Zelenaj se, zelenaj, Zajatá, Šípek)
Markéta Klaudová se narodila v Brně do hudební rodiny. Začínala ve sboru Kantiléna a poté účinkovala v mnoha představeních Národního divadla Brno jako členka dětského sboru nejen v tuzemsku, ale i na mnohých zahraničních scénách. Vystudovala Pedagogickou fakultu MU v Brně a v roce 2014 pokračovala ve studiu na konzervatoři v italském Campobassu pod vedením profesorky Aldy Caiello. V témže roce se zúčastnila Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, kde obdržela dvě zvláštní ceny za interpretaci. Pravidelně spolupracuje s mnoha orchestry, např. s Českou filharmonií, Filharmonií Brno nebo Czech virtuosi. Své první divadelní zkušenosti získala v Novém operetním studiu Brno, v roce 2016 debutovala v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě a 2017 v Národním divadle v Praze. Od roku 2016 je stálou členkou souboru Czech Ensemble Baroque. V srpnu 2018 se také stala laureátkou prestižní pěvecké soutěže Cesti competition v Innsbrucku. Mezzosopranistka.
Michaela Zajmi, sólistka Národního divadla v Praze, narozená v Brně, je absolventkou Pražské konzervatoře ze třídy prof. Yvony Škvárové. Již během studia a následně po něm se úspěšně zúčastnila několika pěveckých soutěží. Největšího ocenění dosáhla na podzim roku 2009 na 44. Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech a to hned v několika kategoriích. V oboru opera-ženy získala 3. cenu a v oboru píseň taktéž 3. cenu. Dále pak obdržela Cenu Společnosti Antonína Dvořáka za nejlepší interpretaci písně A. Dvořáka – Dejte klec jestřábu a Zvláštní cenu Divadla J. K. Tyla v Plzni. Rovněž se stala laureátkou mezinárodní Soutěže o Cenu Leoše Janáčka (EMCY), obdržela 1. cenu na Soutěžní přehlídce konzervatoří České republiky v Pardubicích a 1. cenu na Mezinárodní soutěži Pražský pěvec.
Zdeněk Klauda je český dirigent a klavírista. Hudební vzdělání získal na hudebně zaměřeném gymnáziu Jana Nerudy pod vedením prof. Miroslava Kubičky, kde zároveň studoval i hru na fl étnu u prof. Vladislava Paulíka a klavír u prof. Dináry Souleimannové. Po absolutoriu gymnázia začal studovat obor dirigování u prof. Hynka Farkače na Akademii múzických umění, studium skončil v roce 2005. Od té doby je ve stálém angažmá v Národním divadle v Praze (k roku 2018 jako asistent dirigenta a vedoucí hudební přípravy). Jako skladatel publikuje u amerického nakladatelství „Alliance publications, Inc.“ V roce 2008 byl přizván k nastudování Dvořákovy Rusalky v rámci festivalu Salzburger Festspiele. Od té doby je pravidelně zván do prestižních evropských operních domů Bayerische Staatsoper Mnichov, Opera Valencia či Opéra national de Paris. V roce 2012 se podílel na hudebním nastudování Janáčkových Příhod lišky Bystroušky pro legendární festival v Glyndebourne a v další sezóně pak Mozartovy Figarovy svatby tamtéž. V roce 2012 získal 3. cenu na dirigentské soutěži v Rumunsku. Jako asistent dirigenta v minulosti spolupracoval s následujícími dirigenty: Franz Welser-Möst, Kyril Petrenko, Vladimir Jurowski nebo Tomáš Netopil.
ČESKÝ DUB
Historie Českého Dubu, malebného města v srdci Podještědí, sahá až do 13. století, kdy vzniklo jako trhová osada při klášteře johanitů, založeném významným českým velmožem Havlem z Lemberka a jeho ženou sv. Zdislavou v roce 1237. Ve městě se nachází mnoho památek odkazujících na významnou minulost města, které v roce 1357 osobně navštívil i český král a římský císař Karel IV. Z četných pamětihodností stojí za pozornost renesanční, secesně upravená radnice, kostel sv. Ducha či rozsáhlé pozůstatky středověkých městských hradeb s Hláskou, především však zcela unikátní románsko-gotické prostory bývalé Johanitské komendy. Při návštěvě Českého Dubu si rozhodně nenechte ujít komentované prohlídky Podještědského muzea, sídlícího v architektonicky hodnotné Blaschkově vile. Muzeum nabízí svým návštěvníkům hned několik pozoruhodných expozic, včetně odloučené expozice Johanitské komendy.
V muzeu můžete nahlédnout do nevšedního soukromého i společenského světa významné české spisovatelky Karoliny Světlé, životem i tvorbou spjaté s Podještědím, poznat českodubskou epizodu hudebního skladatele Bedřicha Smetany, navštívit rekonstrukci historického prostředí nedaleké světelské rychty, interiér tradičnívenkovské podještědské chalupy a byt původníchmajitelů budovy dnešního muzea – reprezentativní Blaschkovy vily, vstoupit do ateliéru malíře, grafika a výtvarného pedagoga Petra Dillingera, zhlédnout poklady českodubské židovské obce z konce 18. století, nahlédnout do prostředí místního spolku České besedy či podještědské školní malotřídky z přelomu19. a 20. století. V rámci procházky česko dubským muzeem Vás čeká též jedinečná expozice gotické šablony, včetně původní, šablonovou technikou zdobené skříně z konce 15. století, a zejména zcela unikátní středověké prostory s neopakovatelnou historií zdejší po věky ztracené a v roce 1991 znovuobjevené Johanitské komendy (=kláštera rytířsko-špitálního řádu sv. Jana Křtitele). Součástí expozice komendyje mj. i replika velmi vzácného románského ostatkového kříže, který byl nalezen v jednom z hrobů uprostřed klášterního dvora.
Český Dub si dodnes uchovává svého nezaměnitelného Genia loci, žije svojí historií, lidovou tradicíi novodobou kulturou. Městečko v půvabném podhůříJeštědu Vám rozhodně má co nabídnout a těší sena Vaši návštěvu!