Milí moji …
Červený Kostelec
Malý sál Divadla J. K. Tyla
Milí moji…
Koncert se koná pod záštitou starosty města Tomáše Prouzy.
Vstupné 150 Kč
Předprodej vstupenek v IC Červený Kostelec, Náchod, Hronov, Česká Skalice, Nové Město nad Metují, Police nad Metují, CA TOMA Úpice, Zahradnictví Trees a online na www.mksck.cz
Účinkující
František Kinský – mluvené slovo
Matyáš Novák – klavír
Program
A. Dvořák – Poetické nálady op. 85 (výběr)
M. Novák – Fantazie na operu Rusalka
J. Suk – Klavírní skladby op.7 (výběr)
L. Janáček – Sonáta 1. X. 1905 “Z ulice”
B. Smetana – Vltava (arr. Matyáš Novák)
Program
A. Dvořák – Poetické nálady op. 85 (výběr)
M. Novák – Fantazie na operu Rusalka
J. Suk – Klavírní skladby op.7 (výběr)
L. Janáček – Sonáta 1. X. 1905 “Z ulice”
B. Smetana – Vltava (arr. Matyáš Novák)
Komponovaný pořad Františka Kinského, potomka starého českého šlechtického rodu a průvodce oblíbeným seriálem Modrá krev, a výjimečného klavíristy Matyáše Nováka, vítěze řady domácích i světových soutěží, který již v devatenácti letech debutoval v legendární Carnegie Hall v New Yorku, kombinuje skladby Antonína Dvořáka, Josefa Suka, Leoše Janáčka a Bedřicha Smetany s výběrem z korespondence Antonína Dvořáka s těmito osobnostmi.
Matyáš Novák
patří díky mimořádnému harmonickému cítění, širokému repertoáru a vynikající úhozové technice k nejperspektivnějším pianistům své generace. V deseti letech vystoupil poprvé s orchestrem, v devatenácti debutoval v Carnegie Hall, ve dvaceti se představil samostatným recitálem na festivalu Pražské jaro. O jeho mimořádném hudebním talentu svědčí nejen množství cen na domácích a zahraničních soutěžích, ale i fakt, že ve svém mladém věku má v repertoáru čtyři desítky koncertů s orchestrem a stovky skladeb pro sólový klavír.
Matyáš Novák začal hrát na klavír v pěti letech. Je absolventem Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové a Konzervatoře Pardubice ve třídě prof. Jitky Fowler Fraňkové. Zároveň je absolventem věhlasné klavírní akademie Incontri col Maestro v italské Imole ve třídě prof. Borise Petrushanského. V současné době studuje na Hudební akademii múzických umění ve třídě prof. Ivana Klánského.
Jako sólista vystoupil s Filharmonií Brno, Janáčkovou filharmonií Ostrava, Pražským komorním orchestrem, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dalšími. Pravidelně se účastní mistrovských kurzů a je zván na domácí i zahraniční hudební festivaly (Pražské jaro, Smetanova Litomyšl). Matyáš je také velkým znalcem a milovníkem železniční dopravy. Od ledna 2019 ho exkluzivně zastupuje agentura KINSKY Art Media, jejímž jednatelem je František Kinský.
František Kinský
(*27. prosince 1947, Hradec Králové), celým jménem Maria František Emanuel Jan Silvestr Alfons Kinský, je potomkem kostelecké větve šlechtického rodu Kinských z Vchynic a Tetova. Vyrůstal v Praze a během svého aktivního života vystřídal řadu zaměstnání – pracoval jako projektant, asistent produkce a režie v České televizi, a poté na dlouhý čas zakotvil u reklamy. Nejprve působil jako vedoucí oddělení film, rozhlas, televize v reklamním podniku Merkur, po revoluci jako kreativní ředitel v českých pobočkách nadnárodních reklamních agentur Lintas a Ogilvy.
Je zastupitelem a do roku 2022 byl také starostou v Kostelci nad Orlicí, kde se věnuje správě rodového zámku. Od roku 2017 provází televizním dokumentárním seriálem Modrá krev. František Kinský je přesvědčen o tom, že ať se v uplynulých letech dělo v naší zemi cokoliv, i dnes lze poctivou prací dosáhnout skvělých výsledků.
Červený Kostelec
Červený Kostelec se nachází v malebném východním podhůří Krkonoš uprostřed regionu Náchodsko v Královéhradeckém kraji.
První zmínka o Kostelci pochází z 22. srpna 1362 z konfirmační knihy pražské diecéze. V této knize se píše o ustanovení faráře Heřmana patronem kostela červenohorským pánem Mikulášem Písklem.
V roce 1591 město postihl požár, který zničil část města i s kostelem. Z kostela se dochovala cínová křtitelnice, která dnes patří mezi nejstarší hmotné památky města. Další pohroma přišla během třicetileté války, kdy město sužovaly císařská i švédská vojska, neúroda a hlad. Ani po sto letech se nepodařilo obnovit původní počet obyvatel. Výraznější růst nastal až kolem roku 1780, kdy byl Kostelec označován jako městys. Důkazem je dochovaná pečeť městyse s nejstarším vyobrazením městského znaku.
Do dějin města významně zasáhla i barokní doba. Z této éry pochází například barokní chrám, který byl obnoven v roce 1591 knížetem Ottaviem Piccolominiem na místě původního vyhořelého kostela. V následujících letech město trpělo častými vpády pruského vojska a slezskými válkami, avšak po skončení bojů začal rozvoj textilní výroby. Domácí přadlácká a tkalcovská lnářská výroba se postupně napojila na vznikající manufaktury. Koncem 18. století zaznamenalo městečko pozoruhodný hospodářský růst.
V období národního obrození ožil v Kostelci čilý kulturní a vlastenecký život. Mezi významné osobnosti patřili učitelé Alois Rudl a jeho zeť Augustin Purm, který předtím vyučoval Boženu Němcovou. Atmosféru tehdejšího městečka básnicky vykreslila právě Božena Němcová ve své povídce Chudí lidé.
Dnes se Červený Kostelec pyšní zrekonstruovanými historickými budovami, jako jsou kostel sv. Jakuba Většího, radnice, městský úřad a Divadlo J. K. Tyla.