- akce již proběhla.
Častolovice
SBOR CUM DECORE A RYCHNOVSKÝ CHRÁMOVÝ SBOR
Koncert je benefiční akcí na opravu střechy kostela sv. Víta.
Sobota 3. září v 18 hodin
Kostel sv. Máří Magdalény
Účinkují
Program
Š. Brixi – Domine ad adjuvandum
Č. Vaňura – Cultus latrie No.9
J. S. Bach – Komm, Jesu, Komm BWV 229
J. T. Becker – Missa in C
A. Dvořák – Biblické písně op. 99 (výběr)
Rychnovský chrámový sbor byl založen v roce 1902. Dosud uchovává staletou tradici duchovní hudby v našem městě. Tento pěvecký soubor čítá cca 25 členů z Rychnova a okolí, z řad věřících i mimo ně. Všechny pěvce spojuje láska k hudbě.
Bohatý repertoár je výrazně orientován především na české autory. Zahrnuje skladby nejrůznějších slohových období, od gregoriánského chorálu přes renesanční vokální polyfonii, figurální hudbu baroka a klasicismu, až po tvorbu současnou.
Sbor zpívá při liturgii význačných svátků církevního roku, vystupuje koncertně a účastní se hudebních festivalů doma i v zahraničí. Pozoruhodná je též jeho činnost na poli badatelském. V minulých letech provedl dvě pozapomenuté mše – Missu solemnis Heinricha Procha a Missu pastoralis J. Kř. Vaňhala.
V roce 2016 nastudoval sbor Missu solemnis V. J. Tomáška, která zazněla ve Svatovítské katedrále před 180 lety při poslední české korunovaci (Ferdinanda V. Dobrotivého) a znovu pak v září 2016 při projektu „Oslavy korunovace“. S velkým úspěchem ji sbor provedl též ve Vídni 15. 3. 2019 v chrámu sv. Štěpána a v kostele Maria am Gestade.
Téhož roku přichystal obnovenou premiéru mše B dur vynikajícího barokního skladatele J. T. Beckera. Příznivé ohlasy vyvolala nejen v Rychnově nad Kněžnou, ale i v Beckerově rodišti v Králíkách a v Hradci Králové.
Letos, i přes omezení pandemií Covid-19, připravil premiéru další mše J. T. Beckera a s programem věnováným především tomuto skladateli chystá podzimní turné do Německa a Lichtenštejnska.
Při svých vystoupeních sbor často spolupracuje s pedagogy a žáky ZUŠ v Rychnově n/Kn, členy Filharmonie Hradec Králové a dalšími profesionálními umělci. Dlouhodobě sbor spolupracuje s vynikajícími pěvci Helenou Hozovou, Karolínou Žmolíkovou Cingrošovou, Jakubem Hrubým, Pavlem Valentou či Romanem Janálem.
Častolovice
Častolovice jsou městys v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Leží v Orlické tabuli, na pravém břehu řeky Bělé, zhruba 2,5 km od Kostelce nad Orlicí. Žije zde přibližně 1 700 obyvatel.
Přesné datum založení Častolovic nelze z dostupných historických pramenů stanovit. Podle některých pramenů někdy kolem roku 1280 je založili páni z Častolovic z rodu Drslaviců.
POZVÁNKA K NÁVŠTĚVĚ:
Zámek Častolovice
V roce 1694 získal panství Adolf Vratislav ze Šternberka a v držení tohoto rodu zůstal zámek dodnes, s výjimkou doby zestátnění po druhé světové válce. Dodnes zachované unikátní prostory Rytířského sálu, jídelny, tzv. Tobiášky, i Kuřáckého a Tapetového pokoje dokládají závažnou renesanční etapu zámku. I další zpřístupněné interiéry s bohatými sbírkami ukazují na význam zdejšího sídla a jeho majitelů v minulosti.
U zámku se rozkládá anglický park s oborou, který má svůj původ v 19.století na místě tehdejší zahrady a rybníka. V jeho středu je rozsáhlé nádvoří, jehož dominantou je barokní kašna z 18. století. Na nádvoří je v provozu kavárna s restaurací a kiosek. Vedle zlatých rybek v kašně zde ve voliérách žije několik druhů papoušků. V anglickém parku s dlouhými průhledy a s dominantní staletou lipovou alejí byla zřízena obora s bílými daňky, jeleny Dybowského a další lesní zvěří. K nejoblíbenějším místům v parku bezpochyby patří Zámecký zvěřinec, kde si děti i dospělí mohou pohladit jak lamy a poníky, tak i göttingenská prasátka, kamerunské kozičky a další zvířátka.
Kostel
Dominanta městečka, viditelná v nejbližším širokém okolí. Kostel sv. Víta je dílem hradeckého stavitele Františka Kermera, slavnostně vysvěcený 24.9.1775. Při opravě filiálního kostela Častolovic v Ličně se našlo 12 cínových rakví s pozůstatky pánů Dobřenských z Dobřenic. Jejich prodejem byly získány prostředky na stavbu varhan od J.Španěla z Rokytnice v Orl.h. Hlavní oltář byl přestavěn do dnešní podoby v letech 1812-16 za Františka Josefa Šternberka.