Božanov vznikl, stejně jako většina obcí na Broumovsku, v průběhu benediktinské kolonizace území. Ves údajně založil již v roce 1253 lokátor jménem Berthold, a od něj také získala své jméno. Postupně se německý název vsi ustálil v podobě Barzdorf. Roku 1384 měla být v Božanově již samostatná fara. V roce 1784 byla v sousedství založena osada Studená Voda (Kaltwasser).

Božanov byl vždy převážně zemědělskou obcí, a nutno říci, že poměrně úspěšnou – přírodní podmínky místním rolníkům přály. S nástupem průmyslové revoluce však odlehlý Božanov začal stagnovat. V letech 1872–1875 se několik božanovských rodin vydalo až přes oceán do Jižní Ameriky, kde v Chile skupina rodáků z Broumovska založila Nový Broumov.

Po poválečném odsunu německého obyvatelstva byla obec dosídlena především českými přistěhovalci z vnitrozemí. Na předválečné počty obyvatel se už ale nedostala a zanikla i část původních budov.

Dominantou Božanova je kostel sv. Máří Magdalény, původně zasvěcený svatému Bartoloměji, který zde možná stál již od počátků obce. Na počátku 18. století se Božanov dočkal výstavby honosného barokního svatostánku, který je perlou obce dodnes. Božanovský kostel patří mezi tzv. broumovské barokní dientzenhoferovské kostely. Jeho stavební vývoj je poměrně složitý a probíhal v několika etapách.

V první fázi, v letech 1708–1709, byla vystavěna (nebo přestavěna) věž a presbytář, zatímco zbytek kostela zůstal dřevěný. Architekt těchto úprav není znám. Druhá fáze přestavby, týkající se hlavní části kostela, proběhla v letech 1733–1738. Podle odborníků stál za návrhem s největší pravděpodobností Kilián Ignác Dientzenhofer. Jádrem nového kostela se stal velký centrální kruhový prostor, zaklenutý zděnou kupolí s osmi lunetami. Na presbytář plynule navazuje původní věž.

Přes horní konec Božanova vedla Vambeřická poutní cesta. Poutníci sestupovali z hřebene Broumovských stěn a pokračovali přes Studenou Vodu a Radków do Vambeřic.