- akce již proběhla.
Grunta
Grunta
15. srpna v 18:00
Ave Maria
Čtvrtek 15. srpna 2024 18:00
Grunta
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Koncert se koná pod záštitou
Vstupné na místě 150 Kč
Účinkují
LUDMILA PERGELOVÁ – soprán
ALEŠ BÁRTA – varhany
Program
J. S. Bach / Ch. Gounod – Ave Maria
J. S. Bach – Toccata a fuga d moll
G. Caccini – Ave Maria
L. Boellmann – Gotická suita
P. Mascagni – Ave Maria
A. Dvořák – Preludium G dur a fuga D dur
L. Sluka – 4 Ave Maria
L. Janáček – Adagio
L. Janáček – Ave Maria
L. Janáček – Postludium z Glagolské mše
Aleš Bárta
(Nar. 1960) je jedním z nejúspěšnějších českých varhaníků. Svá studia zahájil na brněnské konzervatoři u prof. Josefa Pukla a pokračoval na pražské Akademii múzických umění ve třídě doc. Václava Rabase. Již při studiu se stal úspěšným účastníkem významných soutěží. Je vítězem Mezinárodní varhanní interpretační soutěže Antona Brucknera v Linci 1982, laureátem Mezinárodní varhanní soutěže Franze Liszta v Budapešti 1983 a absolutním vítězem Mezinárodní varhanní soutěže Pražského jara 1984. Jako sólista vystupuje s předními symfonickými a komorními orchestry (Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Virtuosi di Praga, Pražský komorní orchestr) a význačnými sólisty (Josef Suk, Ivan Kusnjer, Sergej Kopčák, Miroslav Kejmar).
Ludmila Pergelová
V červnu 2022 zakončila studium na Konzervatoři Pardubice u MgA. Hany Medkové a v současné době studuje na Ostravské univerzitě u Tatiany Teslii. Je laureátkou mnoha národních i mezinárodních soutěží (ProBohemia Ostrava 2018, Mezinárodní pěvecká soutěž Olomouc 2019, Duškova pěvecká soutěž 2022 aj.) Pravidelně hostuje na festivalech Zlatá Pecka, Dvořákův festival nebo Jaro Josefa Suka a vystupuje s tělesy jako jsou Barocco sempre giovane a Komorní filharmonie Pardubice.
Zúčastnila se mistrovských kurzů u Gabriely Beňačkové, Kateřiny Kněžíkové, Margreet Honig a Simony Houda-Šaturové nebo Antonia Carangela. V zahraničí vystoupila například se Štátným Komorným Orchestrom Žilina na Slovensku nebo s Bahrain Philharmonic Orchestra v Bahrainu.
Grunta
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě stojí na místě původního kostela, zasvěceného Navštívení Panny Marie, jehož historie sahala až do 13. století. Grunta byla do konce 14. století samostatnou farností, později spadala pod kutnohorskou správu a v 18. století byla připojena pod novou farnost vzniklou na Kaňku. Od té doby kostel chátral, do současnosti se z něj dochoval pouze zvon z konce 15. století a náhrobní kameny pánů Libenických z Vrchovišť. Od poloviny 19. století usilovali Gruntečtí o založení nového kostela a o obnovení samostatné farnosti. Ta byla ustanovena k 1. srpnu 1900, se stavbou kostela se začalo v roce 1905 na stejném místě, kde stál jeho předchůdce. Mezi důležitými iniciátory stavby byl královéhradecký biskup Josef Doubrava, který ovlivnil zejména podobu vnitřní výzdoby kostela.
Významným světským patronem kostela byl svého času houslový virtuos Jan Kubelík. Návrh stavby pseudorománské baziliky je z pera Rudolfa a Jaroslava Vomáčkových z Prahy, na stavebním provedení se podíleli řemeslníci z blízkého okolí. Umělecky nejzajímavější a nejcennější je z celého kostela jeho vnitřní nástěnná výmalba, která nemá na českém venkově obdoby. Jedná se o secesní celoplošné fresky, jejichž autory jsou manželé Marie a František Urbanovi. Na věži kostela je instalován starý zvon, který po roce 1495 zhotovil kutnohorský zvonař Ondřej Ptáček. Dochované náhrobky Libenických z Vrchovišť jsou v kostele rovněž doposud k vidění.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě byl slavnostně otevřen 14. dubna 2024 po celkové obnově.