Roudnice nad Labem

Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice nad Labem již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století.
Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá. Po vystavění hradu se město stalo oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Nejdůležitější osobou města Roudnice nad Labem 14. století byl bezesporu poslední pražský biskup Jan IV. z Dražic, který mimo jiné nechal vystavět kamenný most přes řeku Labe a město prosperovalo. Roku 1421 je však dobyta husity a značně poničena. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což dalšímu rozkvětu také příliš nepřispělo. Důležitým rokem pro další staletí v Roudnici se stává rok 1575, kdy Roudnici i s okolními vesnicemi do vlastnictví kupuje Vilém z Rožmberka. Panství po něm zdědila manželka Polyxena rozená z Pernštejna, která se v roce 1603 provdala za nejvyššího kancléře Českého království, Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Tímto rokem nastává dlouhá vláda předního českého rodu na Roudnici. S jejich jménem je spojena intenzívní hospodářská činnost na roudnickém panství a všeobecný rozkvět ve všech sférách života. Rodovým nedělitelným majetkem bylo roudnické panství až do roku 1945.

Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávacích aktivit. Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musely ustoupit mnohé budovy, při rozšiřování města byly pobořeny i městské hradby a jejich vstupní brány.

Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti Podřipska, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor. Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea nebo péče o historické památky.

Pozvánky kam konkrétně v Roudnici:

Prohlídky Lobkowiczkého zámku a románského hradu s ochutnávkou vína: prohlédnout si zde můžete základy a první patro románského hradu, nádvoří, zámeckou kapli s předsálím, dozvíte se zajímavosti nejenom o zámku, ale i samotném městě, v rámci prohlídky je i ochutnávka místního lobkowiczkého vína.

Věž Hláska: lze vystoupat na ochoz věže a naskytne se pohled na dominantu města, Lobkowiczký zámek a na panorama Českého středohoří. V horním patře je expozice odkazující na raně barokní Roudnici.
Další cíle: prohlídky města, Hora Říp, Podřipské muzeum, Kostel Narození Panny Marie, Kratochvílova rozhledna