Červený Kostelec

Červený Kostelec se nachází v malebném východním podhůří Krkonoš uprostřed regionu Náchodsko v Královéhradeckém kraji.

První zmínka o Kostelci se objevila 22. srpna 1362 v konfi rmační knize pražské diecéze. Konkrétně se v této knize píše o ustanovení faráře Heřmana patronem kostela červenohorským panem Mikulášem Písklem.

V roce 1591 část města vyhořela spolu s kostelem. Z kostela se dochovala cínová křtitelnice a dodnes patří mezi nejstarší hmotnou památku města. Na město přišla další zkáza, a to v podání třicetileté války, císařského i švédského vojska, neúrody a hladu. I po sto letech klidu se nepodařilo městu obnovit počet obyvatel. K výraznějšímu růstu počtu obyvatel došlo až v roce 1780. Kostelec byl v té době nazýván městysem. Důkazem toho je pečeť městyse Kostelce, na níž je i nejstarší vyobrazení znaku města.

Barokní doba významně zasáhla i do dějin Kostelce. Kostel který byl po požáru roku 1591 obnoven knížetem Ottaviem Piccolomininem. Město trpělo častými vpády pruského vojska a následující sedmiletou slezskou válkou. Naštěstí po válkách ve městě vzrostl textilní výroba. Domácí přadlácká a tkalcovská lnářská výroba se prostřednictvím faktorů napojovala na vznikající manufaktury. Koncem 18. století začíná pozoruhodný rozmach městečka.

Městečko začalo žít i čilým národně-uvědomovacím životem vrcholícího národního obrození. Mělo i své buditele – učitele Aloise Rudla a jeho zetě učitele Augustina Purma, který předtím učil Boženu Němcovou. Idealizovanou atmosféru městečka nám básnicky vykreslila Božena Němcová v povídce Chudí lidé.

Nyní se město může chlubit rekonstruovanými historickými a starými budovami jako např. kostelem sv. Jakuba Většího, radnicí, městským úřadem nebo Divadlem J. K. Tyla.