- akce již proběhla.
Bohuslavice
Bohuslavice
21. května v 17:00
Houslový recitál
21. května 2023 17:00
Bohuslavice
Evangelický kostel
Koná se pod záštitou Jiřího Tojnara, starosty obce Bohuslavice
Vstupné na místě 150 Kč
Účinkují
Milan Al-Ashhab – housle
Miroslav Táborský – recitace
Program
Max Reger – Preludium č. 2 g moll, op. 117
Johann Sebastian Bach – Partita č. 2 dmoll, BWV 1004 Allemande /Courante/ Sarabande /Gigue /Chaconne
Nathan Milstein – Paganiniana
Milan Al-Ashhab
Narodil se roku 1992 v Jeruzalémě. Oba rodiče jsou lékaři, po jejich rozchodu se s matkou a starší sestrou vrátil do Česka. Studoval na konzervatoři v Teplicích, potom na HAMU v Praze u Ivana Štrause. V současnosti navštěvuje postgraduální kurz na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Vyhrál už několik domácích i zahraničních soutěží, dosud nejvýznamnější byla první cena v loňské Mezinárodní soutěži Fritze Kreislera, v témže roce zvítězil i v soutěži New York Concert Artists and Associates, v níž hlavní cenou byl recitál v berlínské Filharmonii. Houslista Milan Al-Ashhab a jeho vzácný nástroj z dílny Nicoly Amatiho vyrobený v italské Cremoně v roce 1662 jsou více než sehraná dvojka. Amatiho housle disponují charakteristicky bohatým, medovým zvukem a Milan dokonalou technikou houslové hry.
Miroslav Táborský
Laureát Ceny Alfréda Radoka za mužský herecký výkon roku za postavu Jindřicha v inscenaci Konec masopustu a nositel španělské Goyovy ceny se k svému dnešnímu profesionálnímu postavení propracovával dlouho a ne vždy lehce. Začátky v amatérském divadle se protahovaly více, než by si sám přál, protože na divadelní fakultu byl přijat až na čtvrtý pokus. Mezitím vystudoval fyziku na pedagogické fakultě. Na základě absolventských představení dostal angažmá v kladenském divadle, kde si hned v první sezoně zahrál několik velkých rolí. Po přechodu do Prahy ho ovšem čekalo období hubenější, které využil k tomu, aby svou nezměrnou pracovitost (o ambicích nemluvě) nasměroval k dalšímu rozšíření výrazových prostředků. Miroslav Táborský v současné době hraje velké role také v inscenacích hostujících režisérů, často pracuje i ve filmu, kde dostává čím dál tím zajímavější nabídky, a natáčí i v zahraničí.
Bohuslavice
Bohuslavice v okrese Náchod jsou poprvé písemně zmiňovány v nadaci kostela dobrušského z roku 1361 jako majetek Mutiny z Dobrušky. Vedla tudy také starobylá zemská stezka od Krčína k Opočnu. Roku 1371 měl Bohuslavice v držení Sezima z Dobrušky a v roce 1409 byly majetkem pana Vítka z Černčic. Za Jana Černčického z Kácova byly Bohuslavice v roce 1503 připojeny k Novému Městu nad Metují. Roku 1638 byly pak Ferdinandem III. darovány jako „část zboží novoměstského“ skotskému šlechtici Valterovi z Leslie.
Bohuslavice leží v jižní části okresu Náchod v zemědělsky intenzivně obdělávané krajině a svým půdorysným založením jsou typem vesnice lánové. Obec geografi cky a turisticky patří do Kladského pomezí a nachází se v podhůří Orlických hor. Její nadmořská výška činí 284 metrů nad mořem. Počet obyvatel se pohybuje okolo jednoho tisíce. Okolí obce lemují lesy Tuří s velkým rybníkem, Horka a Halín s rozsáhlým výskytem teplomilné hajní květeny. Ojedinělou přírodní rezervací v celých severovýchodních Čechách jsou Zbytka, kde roste vzácná chráněná květena. Zde se nacházelo i známé a pověstmi opředené bezedné jezírko, o kterém píše v románu Temno Alois Jirásek. Prameny dávající za sekundu asi 100 litrů křišťálové vody se stálou teplotou zanikly s výstavbou vodovodu pro Hradec Králové v 90. letech 20. století.
Obcí protéká Bohuslavický potok s kaskádou rybníků Šuryt, Štíp, Tláskal, Věžiště, Pod Hospodou, Pod Pastouškou a Dolejší rybník, připomínající vznikem přelom
- a 15. století. Byli zde chováni kapři a obec v ničem nezaostávala za slávou rybníkářství jižních Čech.
K památným budovám v obci patří novogotický kostel Českobratrské církve evangelické z roku 1898. Kostel byl v roce 2011 odkoupen obcí a následně v letech 2011– 2012 zrekonstruován včetně odborné obnovy varhan.
Gotický katolický kostel sv. Mikuláše původem z 13. století byl přestavěn v roce 1687. Další úpravy byly provedeny v letech 1777 a 1840. Vedle kostela stojí zvonice a její velká věž byla postavena v roce 1605. Na věži jsou tři zvony, z nichž největší z roku 1581 váží 20 centů.
V sousedství stojící katolická fara byla založena spolu s kostelem a mnohokrát vyhořela, naposledy v roce 1839. Místo ní byla postavena nová fara v nynější podobě, v níž působil v letech 1839–1850 vlastenecký kněz a buditel Jan Karel Rojek.
V obci stojí tři sochy – socha sv. Václava od Mikuláše Voborníka u vchodu na katolický hřbitov, socha Panny Marie od Rudolfa Komárka v parčíku ve středu obce a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1757 na ostrůvku Věžiště od Jana Špiroha.