- akce již proběhla.
Jilemnice
ANDĚLSKÝ HOBOJ
Koncert se koná pod záštitou Davida Hlaváče, starosty města Jilemnice.
Pátek 12. srpna v 19 hodin
Kostel svatého Vavřince
Účinkují
PŘEMYSL KŠICA – varhany
JAN THURI – hoboj
JAKUB HRUBÝ – baryton
VSTUPNÉ 250 Kč / 150 Kč děti, studenti a senioři
Program
F. X. Thuri – Fantasia tristis pro hoboj a varhany
J. S. Bach – Passacaglia c moll BWV 582
A. Stradella – Pieta Signore
A. Marcello – Koncert d – moll pro hoboj a varhany / Adagio-Presto/
J. S. Bach – Fuga Es dur BWV 552
A. Dvořák – Largo
A. Dvořák – Biblické písně (výběr)
F. X. Thuri – Ekloga matutina pro hoboj a varhany
P. Kšica – Improvizace
L. Sluka – Otče náš
Přemysl Kšica se narodil do rodiny varhaníka Josefa Kšici. Dále pokračoval na Akademii múzických umění v Praze a na Staatliche Hochschule für Musik und Darstellende Kunst ve Stuttgartu v oboru varhanní improvizace se věnoval pod vedením prof. Jaroslava Vodrážky, doc. Jaroslava Tůmy a Johannese Mayra. Vzdělání následně rozšířil prostřednictvím mnoha varhanních kurzů pod vedením vynikajících zahraničních varhaníků (Lorenzo Ghielmi, Olivier Latry, Günter Kaunzinger a další). Je držitelem řady ocenění z varhanických soutěží. Třikrát získal cenu za varhanní improvizaci na soutěži v Opavě, v roce 2004 získal 3. místo na Mezinárodní soutěži mladých varhaníků v Lublani, roku 2005 2. místo na Varhanní soutěžní přehlídce v Mostě a v roce 2010 2. cenu na Mezinárodní varhanní soutěži Petra Ebena v Opavě.
Hobojista Jan Thuri patří k předním mladým hobojistům současnosti. Jan Thuri se narodil ve známé hudebnické rodině v Praze v roce 1975. Do styku s uměním se dostával již v raném věku, prostřednictvím hry na housle a klavír. Hře na hoboj se věnuje od svých 13 let. Již během studií na Pražské Konzervatoři (abs.1996), kde se školil ve třídě svého otce F. X. Thuriho. Od roku 2000-2003 studoval na vysoké hudební fakultě v Utrechtu pod vedením E. Rombouta, který je jedním z nejznámějších absolventů proslulého H. Holligera. Je zakladatelem souboru Thuri Ensemble. Jan Thuri působí jako profesor hry na hoboj na Pražské konzervatoři a vede mistrovské kursy v zahraničí (USA, Korea, Japonsko).
Jakub Hrubý vyrůstal v hudební rodině, studoval varhany, zpíval ve sboru. Vystudoval konzervatoř v Kroměříži a HAMU v Praze, obor sólový zpěv u Prof. René Tučka a Naděždy Kniplové. Na několika koncertech vystupoval pod taktovkou Tomáše Netopila. Spolupracoval s Pražskou komorní filharmonií, Pražským komorním orchestrem, Filharmonií Bohuslava Martinů, Filharmonií Hradec Králové, Komorní filharmonií Pardubice. Vystupoval ve všech evropských zemích, také v Libanonu a Izraeli nebo na Kanárských ostrovech. V letech 2010-2018 byl členem souboru opery Národního divadla v Praze. Od roku 2018 se věnuje sbormistrovství a hudebnímu vydavatelství.
Jilemnice
Starobylé město označované jako brána do západních Krkonoš bylo založeno zřejmě kolem poloviny 13. století jako hospodářské a tržní centrum oblasti. Jméno získalo podle zdejších jilmových porostů. Vystřídala se tu řada majitelů, z nichž nejznámější jsou Valdštejnové, Harantové z Polžic a Bezdružic a hrabata Harrachové. Město proslulo jako centrum plátenictví, jež tu na přelomu 18. a 19. století dosáhlo v kvalitě výrobků světové špičky. V 19. století se probudilo také národnostně a stalo se centrem krkonošských Čechů. Rozkvetla zde kultura, školství a na konci 19. století také turistika a lyžování. Právě naše město založilo v roce 1889 druhý mimopražský odbor Klubu českých turistů a o šest let později Český krkonošský spolek Ski, nejstarší lyžařský spolek svého druhu v našich zemích. První lyže sem v roce 1892 přivezl vlastenecký Jan hrabě Harrach, který podporoval nejen místní aktivity, ale například také Národní divadlo, Národní muzeum, Matici českou. Také jeho zásluhy v oblasti politické a hospodářské sehrály mimořádně důležitou roli. Totalitní éru město sice přežilo bez brutálních urbanistických zásahů, ale ve zchátralém stavu. Po roce 1990, kdy centrum bylo vyhlášeno za památkovou zónu, se podařilo památky opravit a v roce 2012 se Jilemnici dostalo prvního velkého ocenění – stala historickým městem roku 2012. Dnes můžete obdivovat krásné náměstí s klasicistní radnicí, Zvědavou uličku jako ojedinělý soubor roubených domků převážně z roku 1788 a v neposlední řadě areál zámku a kostela. V zámku sídlí rozsáhlé Krkonošské muzeum s mnoha expozicemi: historicko-etnologickou, lyžařskou, Kavánovou galerií a interiérovou zámeckou expozicí Jana hraběte Harracha. Unikátní pozici zaujímá zdejší mechanický betlém z let 1883-1913 od Jáchyma Metelky. Každoročně se v muzeu koná řada výstav.
Kostel sv. Vavřince z let 1729–1736 vyniká umělecky neobyčejně cenným interiérem se sochařskou výzdobou od pokračovatelů Matyáše Bernarda Brauna. K nejcennějším prvkům vnitřního vybavení se řadí dramatická Kalvárie, kazatelna a oltář sv. Dominika. Zřejmě z původního gotického kostela pochází krásná Madona z 15. stol. a křtitelnice z roku 1545.
Monumentální varhanní skříň vznikla kolem roku 1770, vnitřní nástroj byl ale přestavěn na sklonku 19. století. Dnes má dva manuály a 23 rejstříků. Kostel vyniká velmi dobrou akustikou a zdejší koncerty bývají skutečným zážitkem.